Ne každá investice do zlata ale musí být úspěšná. Koneckonců, ani státy už dnes nemají svoji měnu krytou zlatem, jako tomu bylo často ještě do 70. let minulého století. Má tedy smysl v dnešní těžké a nestabilní situaci na světových trzích nakoupit zlato a zajistit tak svoje úspory?
Důvodů proč si zlato tak dlouho drží svoji vysokou popularitu je hned několik:
Zlato je velmi vzácné a jeho těžba není jednoduchá. Na rozdíl například od rhodia se ale nejedná o téměř nedostupný kov, takže s ním lze obchodovat a uchovávat ho ve větších kvantitách.
Zlato má nejenom estetické vlastnosti, ale jedná se i o prakticky využitelný kov. Díky přirozené poddajnosti zlata z něj můžeme vytvářet i tak úzké předměty jako jsou dráty. Tvarovatelnost zlata také znamená snadnější skladování a převoz.
Kdyby zlato po pár letech v sejfu tratilo svůj lesk a rozpadlo se na prach, nikdo by do něj rozhodně neinvestoval. Jedná se naštěstí o extrémně odolný kov, který vzdoruje rzi a neztrácí svoje vlastnosti ani po vystavení vysokým teplotám.
Vzhledem k odolnosti a dlouhodobé hodnotě zlata do něj lidé investují zejména ve složitých ekonomických situacích. Právě proto cena zlata prudce vzrostla během koronavirové krize v minulém roce. Na chvíli jedna trojská unce zlata (31,1 gramů) dokonce dosáhla rekordní ceny 2000 tisíce dolarů. Od té doby se trh se zlatem přece jenom zklidnil a hodnota drahého kovu klesla, stále se však pohybuje na vysoké úrovni. Znalci trhů s drahými kovy očekávají, že by se cena zlata mohla během následujících let vyšplhat dokonce výš než nad 2500 dolarů za jednu trojskou unci.
Zlato vždy v minulosti patřilo ke komoditám, které šlo snadno směnit za hotovost a platí to i dnes. Tento třpytivý kov má zajímavý vztah k akciovému trhu. Když se akciím nedaří, investoři mnohem více skupují zlato (a tím pádem klesá jeho cena). Pokud tedy má někdo dostatečnou zásobu zlata před krizí, může na tom velmi vydělat.
Zlato však nelze schovat do počítače. Potřebujete solidní sejf a další prostředky pro jeho bezpečné uchovávání. Dalším často zmiňovaným negativem je také kolísavá cena zlata (jak zmíněno, silně navázaná na akciové trhy). Od roku 2011 cena zlata neustále klesala až do krize způsobené koronavirem, který zamíchal s trhy.
Naše rada zní – zlato ano, ale jenom jako okrajový způsob diverzifikace. Rozhodně do něj neinvestujte všechny svoje prostředky. Při dlouhodobé investici (nad 20 let) o značnou část vložené částky přijdete, podobně jako při inflaci.
Pokud chcete s kupováním zlata začít, tak doporučujeme začít pomalu kupovat zlaté mince. Ty totiž mají kromě své váhy ve zlatě také hodnotu pro sběratele. Při pádu trhu tak nemusíte pokles ceny zlata tak silně pocítit jako při nákupu neforemné cihly (nebo spíše její části).
Pro investory může být překvapivě někdy zajímavější stříbro než zlato. To je sice výrazně levnější (kolem 30 dolarů za trojskou unci), ale zároveň jeho cena má tendenci růst mnohem rychleji než u zlata. Stříbrná investice je tedy spíše pro investiční hazardéry, zlato pro trpělivé investory s diverzifikovaným portfoliem.
Hledat články dle témat
