Nepodmíněný příjem je kontroverzní témou, o které se v poslednom čase debatuje třeba i v Evropském parlamentu.

Jaký krásný je to pocit, když vám na účtu přistanou peníze za předchozí odpracovaný měsíc. Každá koruna je symbolem odvedené dřiny a odříkání. Cítili byste se ale stejně dobře, pokud by vám peníze dorazili bez jakéhokoliv úsilí? Mnozí z nás by to jistě ocenili, zejména v době, kdy velké množství pracovních míst zaniká a ekonomika prochází krizí. Peníze bez práce jsou hlavní myšlenkou teorie základního nepodmíněného příjmu. Stát by každému občanovi vyplácel měsíčně určitou sumu a nikdo by se nemusel strachovat o ztrátu alespoň životního minima. Může ale nepodmíněný příjem skutečně fungovat?

Hlavní argumenty pro nepodmíněný příjem

Teorie o základním nepodmíněném příjmu nejsou ničím novým. Touto lákavou vizí se už v 15. století zabýval filozof Thomas More. V moderní podobě je největším zastáncem základního nepodmíněného příjmu belgický filozof a politický ekonom Philippe van Parijs, který mimo jiné působil na Harvardově univerzitě. Podle Parijse postupně stroje převezmou velkou většinu práce, za kterou jsme dnes placení a z pracovních míst se stane nedostatkový zdroj. Následně bychom mohli část prostředků přerozdělit mezi lidi a získat tak větší prostor pro seberozvoj.

Teoretici, kteří chtějí základní nepodmíněný příjem, předpokládají, že by se díky němu omezila kriminalita, a dokonce i sklony k závislostem. Z hlediska feminismu také mnoho expertů poukazuje na fakt, že práce jako starost o děti či starší blízké není z pohledu společnosti dostatečně peněžně ohodnocena. Základní nepodmíněný příjem by tedy poskytnul alespoň nějaké prostředky pro neplacené rodiče a lidi starající se o domácnost. Základní nepodmíněný příjem by však neznamenal ve svém důsledku konec klasického zaměstnání. Mohl by ale vést ke kratší pracovní době a více času stráveného například výchovou dětí.

Kritika nepodmíněného příjmu

Utopické vize, kde každý dostane, co potřebuje, se silně protiví velkému množství ekonomů. Odpůrci základního nepodmíněného příjmu se obávají, že by u lidí vymizela motivace k práci a sociální stát by narostl do neúnosných rozměrů. Ve výsledku by pak došlo k úplnému kolapsu státní pokladny a tím pádem i výraznému zhoršení kvality života všech obyvatel.

Přečtěte si také

Pokusy s nepodmíněným příjmem v praxi

Základní nepodmíněný příjem neleží pouze v hlavách ekonomických teoretiků. V několika zemích již proběhly experimenty nebo jsou zavedené podobné systémy, ze kterých se můžeme poučit:

USA

V americkém státě Aljaška dostávají občané podíl z příjmů prodeje státní ropy a zemního plynu. Dividenda z ropného zisku dostávají lidé na Aljašce již od roku 1982. Nejedná se však o opravdový základní nepodmíněný příjem, protože zhruba 900 dolarů na rok rozhodně nedokáže pokrýt základní potřeby obyvatel.

V minulém roce proběhnul také pokus v kalifornském městě Stockton, které se vyznačuje nadprůměrnou chudobou. 125 účastníkům bylo každý měsíc vypláceno 500 dolarů. Výsledkem mimo jiné bylo, že si chudé rodiny kupovali kvalitnější potraviny a celkově se zlepšil jejich zdravotní stav.

Finsko

Pokus se základním nepodmíněným příjmem, který si v posledních letech získal pozornost světových médií, proběhnul v letech 2017-2018 ve Finsku. 2000 nezaměstnaných Finů dostávalo 560 eur měsíčně. Základní nepodmíněný příjem neměl vliv na schopnost a motivaci lidí si najít práci, ale celkově zvýšil psychickou pohodu sledované populace.

Německo

Na výsledky německého výzkumu si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. V soukromě financovaném experimentu dostane 122 lidí po 3 roky každý měsíc částku 1200 eur. Jediné, co bude jejich úlohou pro získání těchto peněz, bude vyplnění několika krátkých dotazníků.

Příliš drahý špás pro Čechy

Dočká se základního nepodmíněného příjmu Česko? V nejbližší době určitě ne. Zavedení základního nepodmíněného příjmu, který by skutečně pokryl všechny důležité potřeby každého občana, by dnes stál několik desítek procent našeho HDP. Při rozpočtu zasaženém pandemií si o takovém luxusu můžeme nechat jenom zdát. Sny jsou to ale rozhodně zajímavé a západní státy se myšlenky základního nepodmíněného příjmu jen tak nevzdávají.

Sdílet článek