A není divu. Jednoduché podmínky, prakticky nulové riziko a státní podpora jsou evergreenem, na který Češi zkrátka slyší.
Tento ale na první pohled obyčejný a čistě pragmatický produkt má i velmi zajímavou historii, která se odvíjela od potřeb doby, kdy vznikal a vyvíjel se. Pojďme si ji představit.
Začalo to v Anglii, pokračovalo v Německu
Vůbec první stavební spořitelna se jmenovala Building Society, kterou místní průkopníci založili v Birminghamu už roku 1775. Systém fungoval vlastně jako fond, do kterého členové spolku dávali vklady. Z fondu následně čerpali členové fondu úvěry na financování bydlení.
S obdobnou myšlenkou pak přišel v Německu pastor von Bondeschwingh a roku 1885 založil v Bielefeldu první německou stavební spořitelnu, známou jako Stavební spořitelnu pro každého. Boom stavebního spoření v Německu přišel ale až v období poválečné rekonstrukce, konkrétně v letech 1924 až 1929.
Velkým propagátorem, kterého bychom mohli označit za „otce stavebního spoření“, byl především Georg Kropp, který založil tzv. Společenství přátel. Dokonce už tři roky po jeho založení se podařilo přidělit první peníze na bytovou výstavbu. Systém byl v té době založen na losování, koncem 30. let pak došlo k významné změně –zavedení tzv. hodnoticího čísla.
Boom po měnové reformě
Měnová reforma z roku 1948 nastartovala ekonomiku, a tím i obrovský zájem o stavební spoření, jelikož v té době v Německu chybělo asi 5–6 milionů bytů. Dvacet let od reformy znamenal pro stavební spoření boom v pravém slova smyslu. V roce 1971 bylo uzavřeno neuvěřitelných 12 milionů smluv, přitom na začátku tohoto období se počet pohyboval jen okolo tří set tisíc. Masivní rozvoj vyústil v roce 1973 v ustanovení jednotných podmínek pro podnikání v oblasti stavebního spoření.
Osmdesátá léta se nesla v duchu útlumu zájmu o stavební spoření, a to kvůli všeobecně dobré hospodářské situaci a nasycení poptávky po bytech.
Po revoluci i u nás
Kruh se uzavírá, dostáváme se do východní Evropy, konkrétně do České republiky, na Slovensko a do Maďarska. Zde se totiž v první polovině devadesátých let začalo stavební spoření významně rozvíjet – předně bylo na český trh zavedeno schválením zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.
Stavební spoření je v České republice poměrně krátce, přesto si na trhu vydobylo nezastupitelné místo. A to i přesto, že podpora státu v jeho české historii klesá. Možná si pamatujete, že na konci devadesátých let byla státní podpora 4 500 korun, poté 3 000 korun až jsme se po hospodářské krizi dostali na současnou výši 2 000 korun.
Právě nyní, v době nízkých úroků na spořicích účtech, v období čím dál více komplikovaných hypoték, tak ve všech směrech – spoření, financování bydlení či financování rekonstrukce dále posiluje svou pozici.
