Rozdíly mezi hrubou a čistou mzdou bývají velké. Tento rozdíl však do jisté míry můžete sami ovlivnit, například odpočtem na děti či daňovými slevami.
Na výši čisté mzdy má vliv řada faktorů. Kromě daně z příjmu a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění jsou to také třeba slevy na dani – například sleva na dítě či sleva studentská.
Při stejné hrubé mzdě tak mohou mít dva zaměstnanci jedné firmy rozdílně vysokou odměnu. Podívejme se, co všechno je při počítání „konečného skóre“ ve hře.

Daň z příjmu

Daň z příjmu v Česku upravuje zákon č. 586/1992 Sb. V případě zaměstnání činí sazba daně 15 % ze superhrubé mzdy. Tou je vlastně hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění.
Zaměstnanci s vysokou hrubou mzdou pak ještě odvádí 7% solidární daň, a to z hrubé mzdy nad 130 796 korun.

Pokud máte jako zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, můžete pro výpočet daně z příjmu fyzických osob uplatňovat daňové slevy. Měsíčně se zpravidla uplatňuje daňová sleva na poplatníka ve výši 2 070 korun a při splnění daných podmínek můžete využít tyto daňové slevy: na držitele průkazu ZTP/P (1 345 korun), na studenta (335 korun), na invaliditu prvního a druhého stupně (210 korun), na invaliditu třetího stupně (420 korun).

Současná vláda navrhuje snížení daní, spolu se zrušením superhrubé mzdy by lidé nakonec mohli státu platit 19 % z hrubého příjmu. Konkrétní návrhy na zrušení superhrubé mzdy včetně změn sazeb a odvodů by poslanci mohli začít projednávat v létě.

Povinné odvody

U standardní pracovní smlouvy je z hrubé mzdy odvedeno zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, sociální pojištění činí 6,5 % z hrubé mzdy. Povinné pojistné platí za zaměstnance i zaměstnavatel. Ten odvádí 9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění.

Sociální pojištění za rok 2019 se platí do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 569 552 korun. Z částky nad limit již sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Více díky dětem

Čistou mzdu vám navýší daňové zvýhodnění na děti. Rodiče se ovšem musejí se domluvit, kdo z nich bude uplatňovat – dítě si „do daní“ může dát vždy jen jeden z nich. Daňové zvýhodnění na první dítě činí 1 267 korun, na druhé dítě 1 617 korun a na třetí a další děti 2 017 korun. Jak odpočet na dítě ovlivní čistou mzdu, se podívejme na příkladu.

Odpočet na dítě

Paní Eva má hrubou mzdu 35 000 korun a uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun. Paní Eva dostává měsíčně na účet od svého zaměstnavatele 26 185 korun, což je vlastně jen 55,8 % mzdových nákladů zaměstnavatele, jelikož superhrubá mzda je v tomto případě 46 900 korun. Hrubá mzda a čistá mzda se liší o 25,2 %. Na dani z příjmu odvede paní Eva 4 965 korun (46 900 × 15 % − 2 070). Manžel paní Evy má stejně vysokou hrubou mzdu, ale protože uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru ve výši 1 267 korun, tak jeho čistá mzda je právě o tuto částku vyšší – na dani z příjmu odvede 3 698 korun (46 900 × 15 % − 2 070 − 1 267).

Vyšší než hrubá mzda?

Někteří zaměstnanci si po započtení všech odvodů a srážek přijdou jen na něco přes polovinu mzdových nákladů zaměstnavatele, jiní mají čistou mzdu vyšší než mzdu hrubou. Ano, i taková situace může nastat. Pokud například patříte mezi zaměstnance s nižší hrubou mzdou, je možné díky daňovému zvýhodnění na děti docílit vyšší čisté mzdy. Podívejme se na další příklad.

Příklad: Tři děti

Paní Lucie má tři děti. Její hrubá mzda dosahuje 20 000 korun. Na zdravotním pojištění jí je sraženo zdravotní pojištění 900 korun a sociální pojištění 1 300 korun. Daň z příjmu by paní Lucie „měla platit“ ve výši 1 950 korun (sleva na poplatníka je již zohledněna). Ovšem daňové zvýhodnění na děti dosahuje 4 901 korun (1 267 + 1 617 + 2 017). Rozdíl mezi zvýhodněním a daní činí 2 951 korun (4 901 − 1 950) – jde o tzv. daňový bonus. Paní Lucii tak na účet nakonec dorazí 20 751 korun (20 000 − 900 − 1 300 + 2 951).

Sdílet článek