Developeři budou muset například více investovat do kvalitnějších oken, aby z budov unikalo co nejméně tepla. Pro konečného zákazníka z toho na druhou stranu vyplývá, že se sníží poplatky za energie.
Nová lednová pravidla navíc přicházejí v době, kdy jsou ceny bytů vyšponované na maximum, čemuž napomáhají levné hypotéky, vysoká poptávka lidí spolu s nízkou nezaměstnaností. České ekonomice se zkrátka daří dobře.
Kdo všechno musí stavět úsporně
V některých případech ale tlak na energetickou úspornost budov není žádnou novinkou. Tak třeba větší veřejné stavby jako radnice, školy nebo nemocnice musejí splňovat přísné normy už dnes. Od roku 2018 se k nim připojí i menší stavby a všechny soukromé budovy nad 1 500 metrů čtverečních.
Od roku 2020 i rodinné domy
A v následujících letech bude tato praxe povinná i pro další budovy. Zákon o úsporách energií se tak do roku 2020 bude vztahovat i na malé developerské projekty a rodinné domy. A právě to může mít za následek růst cen.
Rok 2018 bude znamenat zpřísnění pravidel pro developery, jež staví obchodní centra, kancelářské budovy a velké rezidenční objekty ve městech i na periferiích. Konečná změna ale bude mít vliv také na veškeré nové stavby i významnější rekonstrukce napříč Českou republikou. Pozor, budou zde ale i stavby, kterých se striktní pravidla týkat nebudou. Půjde o některé průmyslové areály, náboženské stavby a malé chaty.
Ne každý dosáhne na vlastní bydlení
Že to aktuálně zájemci o nové bydlení nemají snadné – ceny za byty v nové výstavbě stále rostou v Praze i mimo ni – navíc letos v dubnu zkomplikovalo doporučení České národní banky, které výrazně omezilo objem hypoték na osmdesát až devadesát procent hodnoty nemovitosti.
A pak je tu ještě jedna proměnná, která zahýbala s cenami bytů i domů, jak jinak než směrem nahoru. Řeč je o loňské listopadové změně zákona o dani z nabytí nemovitosti. Ta převedla povinnost platit daň z nabytí nemovitosti z prodávajícího na kupce.
